K těm, kdo jsou bohatší než my, můžeme pociťovat mnohé. Častěji, než cokoli jiného se však může vyskytovat závist, že oni mají to, co my nikdy nebudeme mít. Mají to, ale tak jednoduché, jak si myslíme?

Pokud žije ten, kdo rodinu pozvedl z prachu obyčejnosti, pak se jistě každý den strachuje, aby o to zase nepřišel, jelikož si pamatuje, jaké to bylo předtím, než dosáhl nynějších výšin. Velká spousta peněz s sebou přináší velkou spoustu starostí, musí se řídit firma, spravovat majetek, najímat lidi na tohle či ono, odhánět otravy pokoušející se přiživit na Vašem bohatství. Něco takového se často nepříznivě odrazí ve vztazích, které mezi s sebou členové rodiny mají.

Dalším problémem bohatých jsou příbuzní. Představte si, že celý svůj život věnujete práci, avšak Vaše rodina nic z toho nevidí, vnímají jen přísun peněz a fakt, že si můžou žít na výsluní. Dědic se hledá špatně, zvláště v dnešní době, kdy si mladí lidé myslí, že to nějak půjde i když se pracovat nebude,protože on se o to někdo postará.

Mohou bohatí pochopit problémy obyčejných lidí?

Na druhé straně tu je masa obyčejných lidí, málo z nich ve svém životě kdy dojde spokojenosti. Stížnosti jsou kořením života.
Glen Cook v jedné ze svých knih napsal:

Dejte jim svobodu a časem si začnou představovat, že to Vy je utiskujete.
Spotřební zboží se neustále rozbíjí, protože je spotřební a trh se musí hýbat.
Nemůžou si jen tak odjet na dovolenou, protože musí pracovat, ale když nerozvážně přeci jen odjedou, svět se nezboří, protože kvůli nim nekrachne firma.

Domů si většinou nenosí práci, jelikož po svých osmi hodinách jdou domů a můžou relaxovat.
Nemají nejnovější Ferrari, ale těší se z prvního auta, i když je bazarové.
Nejsou odmalička vychováváni pro velké věci, ale přesto jich v životě můžou dosáhnout.

I když padnou na samé dno, mnohdy nespadnou z tak velké výšky.
Dokáží se radovat z maličkostí, které by bohatí považovali za samozřejmost.
Jejich silou hnát se vpřed není strach z pádu, ale touha dostat se výš.